Momentálně je jedním z hesel naší doby nejspíš Pozitivní psychologie. PP je všude. Píše se o ní, probírá se mezi lidmi, využívají ji sportovci, manažeři, a proniká i mezi prostý lid. Někdo na ní narazí v nějaké menší formě typu Mysli pozitivně, Nestěžuj si, Aspoň jsem to zkusil!, někdo už jede ve velkém a shání si ty nejlepší kurzy Flow myšlení. To je PP opravdu tak důležitá?
Takže co přesně to ta Pozitivní psychologie je? Stručně a česky: kladný přístup k životu. PP zahrnuje léty ověřené postupy, jak si dělat život krásnější. A snadnější. A úspěšnější. A jakkoliv jiný, vždy ve smyslu příjemnější.
Není to nic nového pod sluncem.
Začíná to tím starým známým Radujte se z maličkostí, a plynule pokračuje přes Afirmace, Vizualizace, výzvy k Nestěžování, … až po Myšlenkové mapy, Flow, a Dobíjení energií.
Znaly to nejen naše babičky, ale i staří Toltékové. Ti to sepsali do starých známých Čtyř dohod. Minimálně do té “Dělej vše nejlépe jak umíš, ne méně, ne více“. Za oceánem zase už od padesátých let vědí, že je třeba mít ten správný Drive, a když to nejde, tak zkrátka Take it Easy.
Už se chytáte? Určitě teď už i vás napadá něco podobného …
Jak to mám já
Já jedu na vlně PP aktivně už přes rok. Jinak ale určitě déle. Protože už od dětství od své mámy vím, že se prý umím radovat z maličkostí. A že to bude tím, že jsem nedělňátko. Pak dlouho nic, to se řešily úplně jiné věci, a rozhodně to nebyly maličkosti 🙂
Základní škola, a kámošky. Střední škola, a kluci. Vysoká škola, revoluce, kluci a bydlení. První zaměstnání. První výplata. Prostě něco mezi Flow a těžkým bojem o život, znáte to.
Aktivní vnímání PP u mě možná začalo právě těmi Čtyřmi dohodami. Ty mi spolu s Mocí přítomného okamžiku vydržely na dlouho. Ne že by to člověk zrovna ukázkově žil. Ale za krkem mi to sedělo. Hodně mi třeba pomáhalo uvědomit si to o tom psu, říkám tomu Psí princip: „Nevadí mi, že ten pes nemluví“. Je to prostě pes, a beru ho takového, jaký je. Nemluvného.
Psí princip v realitě všedního dne
Když zkusíte stejný postup i na věci, nebo lidi kolem vás, co vás něčím štvou, taky vám to změní vnímání. Neječím na psa, že mi zase neodpověděl. Je to normální, protože on prostě neodpovídá. Ne že to neumí. Kdo má psa, tak ví, že by to samozřejmě uměl velmi dobře. Ale – nedělá to. Všichni to víme, bereme to automaticky, a nerozhodí nás to. (Pokud ano, vyhledejte odbornou pomoc, tady vám PP už nepomůže :-).
I když moje ségra tohle přirovnání úplně nesnáší, já ho mám ráda a často si ho připomínám. Neječím tudíž na lidi v tramvaji, že nepostupují dále do vozu. Vím přece, že to nedělají. Aspoň teda v Praze ne. Nebojuju se záchvaty dětského vzteku (teda většinou), ony za to nemůžou (teda většinou) a já s tím stejně v dané chvíli nic nezmůžu (teda většinou). Vím přece, že to děti tak mají.
Nejsem naštvaná na kolegyni v práci, že zase neumyla hrnky v kuchyňce. Vím přece, že ona to nedělá. A věřte mi, že jsem na ní zkusila už vše. Opatrné, diplomatické doporučení. Jízlivé otázky. Vylepila jsem cedulku. Vykřikovala jsem po chodbě. NIC. Já naštvaná, ona v klidu. Tak jsem si připomněla Psí princip, a teď jsem v klidu i já. Přece to nemá žádnou cenu, žádný smysl, ničemu to nepomáhá, akorát mě to otravuje.
Vynechte to
Vynechte všechno, co nikam nevede. Je to ztráta vašeho času a vaší energie. A neberte to jako prohru, nebo kapitulaci. Berte to jako PPkŽ – Pozitivní Přístup k životu.
Nestěžuj si
Co výzva 21 dní bez stížností – už kolem vás proletěla? Nosíte náramek? Pomohlo to? Aspoň k tomu si uvědomit, jak často si člověk stěžuje? Je to běžné téma k zahájení hovoru, postěžovat si na počasí. Když nemám o čem mluvit, postěžuju si. Na cokoliv. To je totiž snadné, ty špatnosti člověk už od přírody vidí snadno a rychle. Takže nastupuje PP, tam vám vysvětlí, jak snadno a rychle vidět i ty dobré věci.
Afirmace, Vizualizace, Osobní píseň
Afirmace, to jsou ty pozitivní větičky, nejlépe napsané přes nějaký úžasný obrázek květiny, moře nebo východu slunce, tak to je základ PP. Když si je budete opakovat několikrát denně, hned bude svět lepším místem k žití. Facebook vám je pošle na požádání každý den, a nakonec, proč ne. Lepší než katastrofy v novinách.
Mě, přiznám se, afirmace trochu míjejí. Možná proto, že jsou pro mě takové až moc jednoduché, prvoplánové a líbivé, a taky pasivní. Ale Osobní píseň mám! Je to „Jsi kočka, jsi kočka, jsi kočka, a perfektně urobená“ od Jožo Ráže. Mám jí už strašně dlouho, jak lze poznat i z jejího stáří, a svého času taky dokázala divy.
Zkuste si ji zazpívat, třeba u přepážky na poště, s tou milou, chytrou, vstřícnou a rychlou paní za sklem naproti vám. Nebo když jste ta milá chytrá vstřícná a rychlá paní za sklem, a před vámi fronta až na chodník.
Vizualice, ač také dost jednoduché, už vyžadují nějaké vaše zapojení, nějakou aktivitu. Prostě si představíte, jak to dopadne – ovšem ne jako katastrofální scénář, jak jsme zvyklí, ale přesně naopak. Vizualizujete si šťastný konec. A ono se to stane. Nevěříte?
Já používám Vizualizace mnohem ochotněji než Afirmace, tudíž docela často. Dobře si pamatuju ten první Wow efekt, a kdy se dostavil. Vizualizovala jsem si, že ten kopec na tom kole prostě sjedu až dolů. Protože tu přední brzdu prostě použiju, a určitě před řídítka neslítnu. A přesně tak to bylo.
Dobrý je si vizualizovat, že vám šéf přidá – a taky že jo – anebo že na Nordic Walking vycházku budete mít nádherně až do oběda, kdy už budete zase zpátky. To taky vyšlo.
Mimochodem, můj oblíbený Nordic Walking, a je jedno, zda provozujete tu sportovnější, nebo tu relaxační verzi, bych klidně do Pozitivní psychologie zařadila taky. Při té sportovní verzi se vám krásně vyplaví endorfiny, při relaxační se zase naladíte do příjemného klidného modu. Můžete si příjemně srovnat myšlenky, anebo se zbavit těch nepříjemných. – a o to všechno přece v PP jde!
A tak dále, a tak dále. Principů, postupů, tipů a triků má PP opravdu hodně. Jedním z posledních, s čím jsem se setkala, je plynutí Flow.
Jen tak si plynout
Flow plynutí, to už je trochu vyšší dívčí. Ale zase k tomu existuje tolik návodů, videí, kurzů, a pomůcek, že pochopíte rychle. Možná se vám povede i vyzkoušet ten úžasný pocit plynutí, kdy vás nějaká činnost natolik pohltí, že nevnímáte čas, vše jde snadno, a se skvělým pocitem.
Na to se snažím naladit v těchto dnech, a první výsledky už se objevují. Třeba tento článek – momentální nápad po cestě z práce, a za chvíli bude hotový …
A co mě vlastně přimělo k jeho napsání? Včera a dnes jsem se setkala s principem PP hned dvakrát po sobě – na to si taky zvyknete, že najednou všude vidíte PP – a oba případy mě přiměly znovu si připomenout, o co jde.
Zákon čokoládových tyčinek, a metoda Flow-lístků
Na zákon čokoládových tyčinek jsem narazila včera, a dost mě to rozhodilo. O co jde: představte si, že si můžete vybrat
1) jednu čokoládovou tyčinku, a připomenout si jeden pozitivní, příjemný vjem nebo pocit, co jste teď někdy zažili,
2) tři čokoládové tyčinky, a připomenout si jeden negativní, nepříjemný pocit z posledních dní.
Co si vyberete? Hodně tyčinek, protože hodně je vždy správně, nebo příjemnou vzpomínku, protože radovat se z maličkostí je správně? Osobně stále nevím! Teda samozřejmě že vím, co je správně. Ale jako velká milovnice čokolády si fakt nejsem jistá, co bych zvolila. Hrůza! Jak můžu být tak hrozná?!?
Tak kde je tady jaká PP?
Zaprvé – nejsem hrozná, protože „Jsem kočka jsem kočka, jsem kočka …“ , zadruhé – pořád mám možnost dostat čokoládovou tyčinku, ne jako děti v Africe, a zatřetí – už určitě vymyslíte sami, že?
Metoda Flow-lístků vám s tím když tak pomůže. Jde o to, že si formou jakéhosi deníčku píšete všechno dobré, co vás potkalo. Každý den. 1 až 3 příjemné věci určitě z hlavy vydolujete.
První pozitivní efekt je pak v tom, že se učíte zaměřovat na to lepší, které samozřejmě také existuje, a určitě i ve větším počtu. Druhý příjemný dopad to bude mít, jakmile si po nějaké době po sobě vaše zápisky přečtete. Tolik skvělých věcí jste zažili, to musí být váš život opravdu super! No já vím, je to trochu ujeté, ale už jste to vyzkoušeli? Tak si Nestěžujte, a Aspoň to zkuste!
Čímž se plynule dostávám zpět k otázce z úvodu článku, která zněla:
To je Pozitivní psychologie opravdu tak důležitá?
CO MYSLÍTE VY …..
